Před rokem jsme chtěli vyrazit na nejvyšší vrchol horské skupiny tyčící se nad Slezskou nížinou v povodí Olše. Vrchol měřící 1 032 m n. m., ležící jihozápadně od Třince, utvořený z vrstevnatého godulského pískovce. Vrchol, jemuž daly jméno stromy na něm rostoucí. Vrchol ceněný jak paraglidisty, tak turisty, kteří z něj vyrážejí dál po hřebeni. Vrchol, na němž najdete kosodřevinu i alpínskou květenu. Javorový vrch. Počasí nám tehdy nepřálo, zkusili jsme to tedy znovu. A tentokrát to vyšlo.
Na parkovišti v Oldřichovicích jsme se sešli v tradičním dopoledním čase. Většina účastníků (38 + 2 psi) se vyvezla historickou lanovkou, našli se i tací (9 + 2 psi), kteří vyběhli nahoru po svých. Na Malém Javorovém se nám společná fotka nepoštěstila, nezadařilo se ani na nejvyšším bodu celé trasy. Z něho jsme se spustili dolů, přímo do pekla…tedy do přírodní rezervace Gutské peklo. Cesta tak chvílemi vypadala – větve, kaluže, bahno, zbytky sněhu. Ale skupina neohroženě postupovala dál, nálada byla stále výborná, sluníčko pěkně hřálo. Zvládli jsme i závěrečný sešup k parkovišti a nelze než konstatovat “kdo si počká, ten se dočká”.
